Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část šestá – poslední: Vyhodnocení rozdílů mezi oběma státy

(ilustrační obrázek)

Více, než samotné přírodní a geografické podmínky, formuje politické strategie jednotlivých států vždy jejich politický systém, nálada ve společnosti, veřejné mínění, sociální systém, a především samotní lidmi zvolení politici. Německo, až do 90. let rozděleno na dva státy, po sjednocení dokázalo najet na stejnou kolej vedoucí ze SRN. Na trať, která byla oproti Polsku několik let zelenější, otevřenější a v Evropě důležitější. Polsko se muselo po rozpadu Východního bloku začlenit do Evropy, a naopak samo se přizpůsobit změně systému.

Daň, kterou východní blok platil za 40 let pod sférou sovětského vlivu byl často předimenzovaný těžký průmysl, používání chemie v zemědělství a tlak na úspěšnou velkovýrobu bez konkurenceschopnosti a tržního prostředí. Tím spíš v zemi jako je Polsko, bohaté naleziště uhlí. Produkce energie a tlak na vytěžení co největšího množství však neskončil s odchodem sovětského vlivu. I vlastní polská politická reprezentace i dnes považuje uhlí za svůj národní poklad, jehož využití by neměla omezovat. Státní monopolní vlastnictví tak přispívá k trvajícímu vysokému podílu uhlí na produkci elektřiny v Polsku.

V důsledku rozdílného poválečného vývoje je tak Německo mnohem blíž k tržnímu hospodářství, k environmentální odpovědnosti a mimo to je především velkým evropským hráčem, jehož hlas je vždy slyšet. I to může v Polsku podněcovat potřebu budovat vlastní nezávislou energetiku, kterou může stavět právě na uhlí, jehož má dostatek. Trend vymezování se vůči EU převládá v posledních letech v celé Visegrádské skupině, a tak není divu, že se Polsko soustředí na stabilní a jistou produkci energie z uhlí. V důsledku evropské legislativy se však nyní proměňuje i polská strategie, která do svých plánů zařazuje stále více OZE.

Zaměříme-li se na pouhé geografické či přírodní podmínky, jsou těm německým velice podobné. Pro solární energetiku mají svojí polohou obě země podmínky v podstatě totožné – fotovoltaika není nejlepší možností v oblasti obnovitelné energetiky. Polsku chybí německé Alpy, na jihu země se však k využití nabízí Karpaty. Jejich nižší nadmořská výška však nenabízí takové možnosti, jako nejvyšší pohoří Evropy, které Němci využívají pro výrobu elektřiny v hydroelektrárnách, včetně přečerpávajících vodních elektráren. Ty jsou však rozmístěny na celém území Německa u významných vodních toků. Polsko má přečerpávající elektrárny pouze tři, i přes to, že se nabízí hustá říční síť, která odvádí vodu do Baltského moře. Několik z těchto řek navíc nabízí větší průtok a delší tok než německá Sála, na které je hned několik přečerpávajících elektráren. Ambicióznější jsou polské plány pro větrnou energetiku. Přímořské podmínky Baltu se nabízí oběma státům. Při projíždění Německem vidíme podél silnic spoustu větrníků, v Polsku však nikoliv. Dle nejnovějších plánů se ale i Polsko chystá do značné výstavby větrných elektráren, k legislativnímu pokroku došlo i přes to, že vládní strana Právo a spravedlnost podporu obnovitelným zdrojům zdárně blokovala. [1] Mimo klasické větrné turbíny se chystá i výstavba offshore elektráren, které v Německu fungují od roku 2010. Byť se tedy Baltské moře nabízí Polsku stejně jako jeho západnímu sousedovi, má Německo výhodu v možnosti využití Severního moře, což dokazuje fakt, že většina německých offshore elektráren je na vodách Severního moře. Otázkou je, kdy opravdu dojde k výstavbě a spuštění těchto elektráren v Polsku, které v této oblasti není proti Německu výrazně pozadu. Německo totiž není průkopníkem mořské větrné energetiky. První offshore elektrárny vůbec byly totiž poprvé spuštěny v Dánsku už v roce 1991.

Opusťme nyní přírodní podmínky a vraťme se k těm, které můžeme jako lidé ovlivňovat daleko více – politické. Zásadním rozdílem, jenž hraje zajisté velkou roli v odlišných přístupech Německa a Polska k energetice, je již zmíněný poválečný vývoj a rozdělení Evropy mezi bipolární svět. Už od konce druhé světové války se alespoň Západní Německo začalo zapojovat do evropských diplomatických struktur a stalo se jednou ze zemí, jež určovaly směr evropské politiky. Takové angažmá socialistickému Polsku chybělo. Německo jako součást Evropského společenství a později EU tak bylo zvyklé sledovat a aplikovat evropská pravidla či legislativu i na fungování vlastní země. S přístupem severských zemí do EU, které do unijní politiky vnesly environmentální pokrok a šetrnější hospodaření ve vztahu s přírodou, tak bylo i pro všechny ostatní členské země, včetně Německa automatické novou politiku přijmout. Polsko se do Unie dostalo až téměř deset let po Finsku a Švédsku. Nerozhodovalo tedy o standardech, které bylo nuceno přijmout. Evropská unie pro Polsko nebylo spojení, na jehož formování se od začátku nebo alespoň do části historického vývoje podílelo. Pro Polsko mající svoji energetickou politiku stavěnou na uhlí mohlo být těžké se přizpůsobit, byť s tím samozřejmě muselo počítat a debatovat o tom během přístupových jednání. Proto se možná rozdíl mezi délkou členství v evropských strukturách mezi Německem a Polskem výrazně odráží i na energetické politice obou zemí. Zatímco Německo zelená a sleduje environmentální výzvy jednotně s Unií, Polsku se nedaří toto tempo dohnat. Ostatně si můžeme všimnout i dnešního skeptického pohledu zemí Visegrádské skupiny, které kritizují „diktát Bruselu“, občas i v otázkách obnovitelných zdrojů.

Opravdu poslední shrnutí

Jeden z nejdůležitějších aspektů je tedy poválečný vývoj, kvůli kterému nemohlo Polsko (stejně tak i ostatní země Východního bloku) nastolit politiku odpovědnou k přírodě, nemohlo svobodně rozhodovat o průmyslové strategii, která se navíc nemohla přirozeně vyvíjet na základě poptávky. Nemůžeme však za vše vinit předrevoluční období, byť zajisté sehrálo svoji velmi výraznou roli. Pokud se podíváme čistě na ekologickou energetiku, v Německu se začala ke slovu dostávat až v 80. letech. Rozdíl oproti Polsku může být onen zmíněný kontrast mezi Západem a Východem. V Německu bylo o tržní systém a jasné prozápadní evropské směřování snadnější zahájit budování obnovitelné energetiky a Německu se tak podařilo kopírovat tempo jiných obnovitelných energetických politik. Za skandinávskými státy má však i Německo značné ztráty.

Výraznou roli hraje nejen historický vývoj posledních desetiletí, ale i stávající politické reprezentace. V Německu se tyto soustředí na zelenou energetiku, která je tak i v souladu s unijní legislativou.  Polským problémem jsou hojné obstrukce v následování energeticky šetrné politiky, státem vlastněné energetické monopoly a stále trvající závislost na uhlí.

Vzhledem k vyčerpatelnosti fosilních paliv a ohromnému znečištění, které je nad Polskem, bude muset i polská vláda dříve či později přejít na větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. V posledních letech však i přes jisté komplikace můžeme posun k obnovitelné energetice vidět i v Polsku.


[1] MOLEK, Tomáš. Polské větrníky ožívají. PKN Orlen zvažuje výstavbu offshore větrných elektráren [online]. [cit. 2018-08-19] Dostupné z: http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/polske-vetrniky-ozivaji-pkn-orlen-zvazuje-vystavbu-offshore-vetrnych-elektraren/.

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

  zpět
22. 02. 2019 21. 02. 2019

Zprávy z oboru

Kvůli Trumpovi může v Česku přijít o práci 25 tisíc lidí. Cla na auta, kterými hrozí, těžce zasáhnou český průmysl, ukazují analýzy

Pokud americký prezident Donald Trump uvalí cla na dovoz aut a autodílů ze zemí Evropské unie, může v Česku přijít o práci až 25 tisíc lidí, což je víc než půl procenta…
  • 21. 02. 2019
  • 19:22

Země může být pouhých 140 let od doby, kdy dožene klimatické rekordy staré 56 milionů let

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové…
  • 21. 02. 2019
  • 18:22

Environmentální skupiny tlačí na Německo, aby dostálo svých cílů ohledně uzavírání uhelných elektráren

V Německu se bude vyjednávat kdy a které uhelné elektrárny budou uzavřeny. Již předběžné plány vyvolávají vlnu nevole u environmentálních skupin. RWE navíc požaduje…
  • 21. 02. 2019
  • 18:00

EU připravuje trh se zemním plynem na cenovou válku

Vše je nachystáno pro to, aby na evropském trhu se zemním plynem propukla cenová válka, která zvýší poptávku a umožní Rusku i USA navýšit v Evropě své tržby.
  • 21. 02. 2019
  • 18:00

EU se vzdaluje od svého cíle ve spotřebě energie

V roce 2017 se EU zase o kousek vzdálila od svého cíle pro rok 2020, když primární spotřeba energie dosáhla 1561 milionů tun ropného ekvivalentu a konečná spotřeba 1222…
  • 21. 02. 2019
  • 16:22

INFORMACE Z JE TEMELÍN 36 / 2019

První blok je v plánovaném provozu na tzv. výkonovém efektu. Druhý blok je v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 21. 02. 2019
  • 16:22

Ani sníh nedoplnil podzemní vody. Na třetině území Česka stále trvá silné sucho

Na třetině území České republiky jsou podzemní vody před začátkem jara ve stavu silného nebo mimořádného sucha, část obcí proto musí být zásobována vodou z cisteren. Ve…
  • 21. 02. 2019
  • 14:22

Metodika - Minimální požadavky na emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami pro velká spalovací zařízení

Ministerstvo životního prostředí vydalo Metodiku - Minimální požadavky na emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami pro velká spalovací…
  • 21. 02. 2019
  • 10:00

Větrné elektrárny v ČR: 10x méně a patnáctkrát pomaleji než v podobném Rakousku

Wind Europe zveřejnil čerstvé analýzy roku 2018: Větrné elektrárny loni pokryly téměř 14 % spotřeby elektřiny v Evropě, zhruba o šestinu víc než v předchozím roce. Jiné,…
  • 21. 02. 2019
  • 09:00

Ikea kupuje 25% podíl v druhém největším německém offshore větrném parku

Ingka Group, vlastník většiny obchodních domů IKEA, kupuje v konsorciu s Commerz Real, wpd invest a KGAL Group 80% podíl v druhém největším německém offshore větrném parku…
  • 21. 02. 2019
  • 09:00

starší novinky