Paks II: Rusové vidí příležitost v úpadku jaderného průmyslu EU

(ilustrační obrázek)

Od začátku roku 2018 v Maďarsku probíhají přípravné práce na dvou nových blocích jaderné elektrárny Paks. Samotná stavba má sice začít až o dva roky později, ale již první krůčky znamenají pro maďarskou energetiku velký úspěch. Kontroverzní projekt se totiž často stával terčem kritiky Evropské unie za napojení na Rusko, nejasnosti při výběrovém řízení i ekologická rizika. Faktem však zůstává, že Maďarsku, zhruba ze třetiny závislému na dovozu energie, nezbývalo mnoho jiných možností než nové reaktory postavit.

V zahajovací fázi šlo přitom vše hladce. V roce 2009 projekt schválil parlament a začala se hledat vyhovující technologie, kterou nakonec poskytl ruský gigant Rosatom. K oficiální dohodě obě strany došly v roce 2014 jen pár týdnů před anexí Krymu. Po zavedení protiruských sankcí začaly komplikace. Nyní však má Paks II kladné stanovisko dopadu na životní prostředí a přes veškerou kritiku stavba začíná.

 

V současnosti proti stavbě nejhlasitěji brojí Rakušané

Nejaktuálnějším problémem, se kterým se elektrárna musí potýkat, je odpor tradičně protiatomového Rakouska. To podalo stížnost proti rozhodnutí Evropské komise o přípustnosti státních subvencí při výstavbě.

Jde jim v podstatě o to, že úvěr ve výši deseti miliard eur, jenž tvoří 80 % nákladů, poskytují Rusové. V únoru roku 2017 Vladimír Putin při setkání s Viktorem Orbánem dokonce zmínil, že jeho země může financovat celý projekt. Maďaři sice o dva měsíce tvrdili, že nabídky nevyužijí, když je však ruský prezident v srpnu ujistil, že peníze jsou k dispozici, rádi nakonec deset miliard eur přijali.

Rakouská žaloba dle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó nemůže výstavbu zpozdit. A není důvod mu nevěřit. Paks II (tak se dva nové bloky nazývají) přečkala i jiné a závažnější problémy, a přesto to zatím vypadá, že ji Rosatom nakonec dokončí.

 

EU vyšetřovala způsob financování a absenci výběrového řízení

Euratom a Evropská komise se vyjádřily proti stavbě již v březnu roku 2015 a v listopadu téhož roku zahájily vyšetřování. Jako cíl si vytkly posoudit, zda výstavba nových bloků elektrárny není v rozporu s pravidly Evropské Unie pro zadávání veřejných zakázek. EU se nelíbilo, že zhotovitele stavby úřady vybraly napřímo, bez výběrového řízení. Navíc chtěly zjistit, zda by Rosatom takto štědře sponzoroval i soukromý projekt, přes který by maďarský stát nedokázal ovlivnit.

Maďaři si však z Komise těžkou hlavu nedělali a v souladu s plánem v listopadu roku 2016, ačkoli vyšetřování stále probíhalo, firma MVM Paks II podala žádost o územní rozhodnutí. Pravděpodobně věděla proč, neboť jen o několik dnů později Evropská komise konstatovala, že Maďarsko neporušilo evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek, když bez tendru přidělilo stavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Paks ruskému Rosatomu.

Později se ukázaly určité nesrovnalosti v celém vyšetřování. Původní argumenty na obhajobu Budapešti totiž byly příliš slabé na to, aby Komisi přesvědčily. V květnu roku 2016 však odcestoval do maďarské metropole tehdejší evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger soukromým tryskáčem lobbisty s vazbami na Rusko a v srpnu se najednou EU tvářila smířlivěji. Dle informací serveru Politico.eu jeden z vyšetřovatelů maďarské straně de facto nadiktoval, co musí jejich argumentace obsahovat, aby se stala přijatelnou. Tuto zprávu poté zveřejnilo několik seriózních serverů.

Na situaci to nicméně nic nezměnilo a Brusel v lednu roku 2017 povolil Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks. Vláda Viktora Orbána dle něj postupovala správně jak při vynechání veřejné soutěže, tak při financování projektu, které tedy neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci. Unii se povedlo pouze pozdržet výstavbu nejméně o rok.

 

Na obranu Maďarů: Mnoho jiných možností nemají

„Kauza Paks“ je tedy dalším důkazem, že Brusel jaderné elektrárny zcela nehubí. Předtím – v roce 2007 – například umožnil bez výběrového řízení stavbu francouzské jaderné elektrárny Flamanville, navíc zákaz by byl v rozporu se smlouvou Euratom. Zcela Maďary zazdít by tedy bylo nejen nespravedlivé, ale i neprávní. Problémy spočívají spíše ve zmíněném procesu schvalování.

Země navíc stabilní zdroj elektřiny zoufale potřebuje. Stará Paks vznikla v 80. letech minulého století a Maďarsko se musí připravit na roky 2032 až 2037, kdy bude jeho bloky odstavovat. Podmínky výstavby navíc Rosatom nastavil poměrně výhodně. Zakázky v hodnotě 40 procent celkových nákladů připadnou maďarským firmám a výkupní ceny budou velice nízké – pouze 55–58 eur za MWh. Země se, stejně jako například Velká Británie, snaží stavbou reaktorů splnit přísné emisní limity EU.

Maďarský úspěch se tak může stát inspirací pro Česko při dostavbě JE Dukovany. V tuzemských vládních a odborných kruzích panuje shoda, že již nelze opakovat neúspěšný tender na dostavbu Temelína, možná tedy úřady požádají o výjimku v Bruselu. Češi přitom částečně know-how na reaktory stále mají – konec konců se chtějí podílet i na výstavbě Paksi.

 

Vliv Rosatomu ve světě roste

Globálně nové maďarské reaktory znamenají posilování Ruska v jaderném i energetickém sektoru obecně. Zatímco americký Westinghouse či francouzská Areva mají obrovské problémy, Rosatom získává zakázky po celém světě. Tato korporace řídí 42 projektů jaderných elektráren ve 12 zemích, včetně členských států Evropské unie (Finska a Maďarska), v uplynulém desetiletí uvedla do provozu deset jaderných bloků a na příští dekádu má zakázky v hodnotě 133 miliard dolarů. Staví elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši, stejně jako v osmi lokalitách Ruska.

Vliv Rosatomu přitom nepůsobí komplikace jen Maďarsku. V roce 2014 se kvůli němu rozpadla finská vládní koalice. Strana zelených ji tehdy na protest opustila z důvodu vlivu korporace v JE Hanhikivi. Vzhledem k tomu, že Rusové jsou dle svého prohlášení z ledna minulého roku ochotni financovat projekty i v Česku, čekají možná podobné problémy i naše úřady. V současné tuzemské politické atmosféře si navíc lze takový scénář představit.

Pro více informací klikněte ZDE

18. 02. 2018 17. 02. 2018

Zprávy z oboru

BILANCE SBĚRU: Češi odevzdali k recyklaci 727 tun použitých úsporných zářivek, zachránili tak před znečištěním dvě slapské přehrad

Třicet procent úsporných zářivek lidé stále vyhazují do směsného odpadu místo do speciální sběrné nádoby. Třetinu vyřazených ,,úsporek" lidé vyhodili do směsného odpadu…
  • 17. 02. 2018
  • 17:22

Před 60 lety se předčasně napustilo Lipno. Český Krumlov tím zachránilo před povodní

Vodní nádrž Lipno, nebo také „jihočeské moře“, má za sebou šedesát let od svého předčasného napuštění. K němu došlo 17. února 1958, přehrada tím zachránila Český Krumlov…
  • 17. 02. 2018
  • 15:22

Polsko má obří problém se smogem. Lidé hledají triky, které jim umožňují dýchat

Čím dál více Poláků si uvědomuje, jak je polské ovzduší znečištěné. Obchod s výrobky proti smogu kvete. Prodejci nabízejí různobarevné roušky a ochranné kosmetické prostředky.
  • 17. 02. 2018
  • 12:22

Byty v Praze ještě podraží. Ceny zvyšuje i Airbnb, tvrdí analytik

Hlavní město v dostupnosti vlastního bydlení za dalšími evropskými metropolemi zaostává. Důvodem je rychlý růst cen nových bytů, kterému nestačí růst platů. Podle partnera…
  • 17. 02. 2018
  • 10:22

Siemens ČR: E.ON spustil největší bateriové úložiště v České republice

Společnost E.ON uvedla v Mydlovarech na Českobudějovicku do zkušebního provozu velkokapacitní systém pro ukládání energie. S kapacitou až 1,75 MWh jde o největší zařízení…
  • 17. 02. 2018
  • 01:22

Hlad po lithiu má i Švédsko, zintenzivní průzkum svých ložisek

Severská země v příštích letech vynaloží větší úsilí na nalezení ložisek drahých kovů a minerálů. Největší pozornost věnuje lithiu a kobaltu, jež jsou klíčovými složkami…
  • 16. 02. 2018
  • 20:22

Biomasa v elektrárnách stále častěji nahrazuje uhlí. Českými premianty jsou kotle v Hodoníně

České elektrárny produkují stále více proudu z dřevní štěpky. Největší množství v loňském roce vyrobila elektrárna v Hodoníně. Pro okolí to znamená především čistší ovzduší…
  • 16. 02. 2018
  • 18:22

Český vývoz láme rekordy. Výroba se ale musí přizpůsobit Průmyslu 4.0, řekl Hüner

Export českých výrobců v loňském roce dosáhnul rekordních čísel. Celkově vývoz vzrostl o 5,8 procent na 4,2 bilionů korun, což je o téměř 230 miliard více než v roce 2016.…
  • 16. 02. 2018
  • 16:21

Vyjádření Energetického regulačního úřadu k cenám dodávky elektřiny

S účinností od počátku kalendářního roku obvykle dochází ke změnám cen dodávky elektřiny na maloobchodním trhu s elektřinou. V této souvislosti považuje Energetický…
  • 16. 02. 2018
  • 15:22

Ve školních jídelnách se každoročně vyhodí až 48 tisíc tun potravin, kritizuje iniciativa

Až 48 tisíc tun jídla ročně, tedy zhruba 238 tun každý den, vyhodí žáci a studenti v českých školních jídelnách. Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy…
  • 16. 02. 2018
  • 14:22

starší novinky