Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Síla Sibiře: budoucnost ruského plynu v Asii

(ilustrační obrázek)

V polovině května přejel před početnými televizními kamerami prezident Putin s velkou pompou nově otevřený most na Krym. O pouhé dva dny později vydal ruský plynárenský gigant Gazprom zprávu, která se dočkala mediální pozornosti podstatně menší, ale jejíž předmět bude mít nejen na Ruskou federaci podstatně větší dopad než oslavované dopravní spojení s okupovaným poloostrovem. Jedná se o dálněvýchodní plynovod „Síla Sibiře“, který Rusko, největšího exportéra plynu na světě, brzy spojí s jeho největším spotřebitelem Čínou

Podle Gazpromu je projekt plynovodu Síla Sibiře z 83 % hotov, což znamená vystavěných 1 790 kilometrů potrubí a pokrok v přípravách těžebních polí. Tři tisíce kilometrů potrubí by mělo zvládnout roční přepravu až 38 miliard metrů krychlových plynu. Plynovod povede z těžební oblasti Čajandinskoe ke hranicím Číny ve federální Amurské oblasti.

Výstavba plynovodu zahrnuje i další pomocnou infrastrukturu – od komunikačních a kontrolních systémů až po kompresní stanice. Do systému má být napojen i zpracovatelský závod v Amurské oblasti se zpracovatelskou kapacitou 42 miliard kubických metrů plynu ročně plánovaný jako největší v Rusku. Dokončovací práce se mohou protáhnout až do roku 2024, zabezpečení dodávek do Číny ale Gazprom stihnout do prosince 2019, plné zprovoznění amurského závodu o rok později.

 

Úskalí vzájemné závislosti

Export energetických surovin je základem ruské ekonomiky zhruba od šedesátých let minulého století, a stejně pevně si drží postavení na evropském trhu. Jen loni dodal na kontinent téměř 200 miliard kubických metrů, více než třetinu celé evropské spotřeby – a tržby za něj významně podporují ruský federální rozpočet. Jenže v poslední době má ruský plynový gigant problémy. Objem exportu Gazpromu sice roste, konkurence na trhu však tlačí dolů jeho cenu. Evropské státy navíc nejsou v postoji k ruskému plynu jednotné. Zatímco Německo stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream II. a ruské dodávky brání, Polsko naznačilo, že své kontrakty s Gazpromem po vypršení v r. 2022 nemusí obnovit. Možnost zásadního rozšíření exportu na východ se tak ukazuje jako více než lákavá.

Ekonomický úspěch sibiřského plynovodu však kriticky závisí na příznivé hospodářské situaci Číny. Je geograficky příliš vzdálený na to, aby se dal využít pro dodávky plynu západním státům a Říše středu je tak jediný vhodný zákazník. Podle předpovědí Gazpromu je nicméně toto riziko únosné – jeho výkonný ředitel Alexej Miller loni ostatně prohlásil, že očekává v Číně brzké zvýšení roční spotřeby plynu až na 300 miliard metrů krychlových. Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena v roce 2014 na 30 let s odhadovanou cenou až 400 miliard dolarů.

Rusko také dodávkami plynu navazuje na dosavadní úspěšný export ropy. V Číně patří k nejvýznamnějším dovozcům, o místní trh soupeří hlavně se Saúdskou Arábií. Infrastrukturním projektům pravděpodobně neuškodí ani to, že čínskými investicemi v Rusku nedávno otřásl skandál společnosti CEFC, kdy padl nákup podílu v ropném gigantu Rosněfť za více než 9 miliard dolarů.  CEFC měla potíže s financováním a obří transakci „odložila“.

 

Ekonomika nebo geopolitika?

Vyhlídka posílení ruského exportu plynu na východ vyznívá o poznání úspěšněji než sáhodlouhé evropské přetahování o výstavbě pobaltského plynovodu Nord Stream II., respektive o plánovaném jižním plynovodu přes Černé moře. Přesto se nad budovatelským elánem Gazpromu ozývají i pochybné hlasy. The Financial Times odhadly, že souhrnné náklady na všechny tři jmenované projekty se mohou vyšplhat na bezmála 93 miliardy dolarů, zatímco jejich ekonomická návratnost nemusí být zdaleka stejná. Rusko se tak zjevně realizuje spíše geopoliticky než ekonomicky, přičemž pro zahraniční investory může být upřednostnění politických zájmů nad ekonomickou rentabilitou odrazující, navíc v kombinaci s přetrvávajícími hospodářskými sankcemi.

O situaci nedávno publikoval článek analytik poradenské společnosti Sberbank CIB Alexandr Fek, který prohlásil, že 17 miliard dolarů za Nord Stream II. se navrátí až za dvacet let, 21 miliard dolarů za Turkish Stream za půl století a přes 55 miliard dolarů za Sílu Sibiře nejspíše nikdy, za to na stavbách budou značně profitovat lidé z nejbližšího okruhu prezidenta Putina. Za tuto zprávu však byl ze společnosti vyhozen.  

Přesto však Rusko slavilo. Podařilo se zahájit export LNG z Jamalského poloostrova arktickou cestou. Slavnostní výjezd prvního tankerového ledoborce Christophe de Margerie tehdy dokonce osobně sledoval prezident Putin, ačkoli mráz v místě dosahoval minus 30 stupňů. LNG je možné z Jamalu exportovat jak do Evropy, tak na dálný východ do Číny a k dalším lukrativním východoasijským trhům. Jamalský projekt v hodnotě 27 miliard dolarů vlastní ruský Novatek (50,1 %) společně s francouzským Total (20 %) čínskou korporací National Petroleum (20 %) a Silk Road Fund (9,9 %), přestože na Novatek uvalily Spojené státy v r. 2014 sankce. 

 

(IMG: Rusko plynovody. Zdroj:  http://www.gazprom.com/press/news/2018/may/article429502/)

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

  zpět
17. 01. 2019 16. 01. 2019

Zprávy z oboru

Informace z JE Dukovany 17/1/2019

PROVOZ ELEKTRÁRNY: Bloky č. 1, 2, 4 jsou provozovány na 100% výkonu. 3. blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva. Provozní systémy elektrárny pracují podle potřeb…
  • 17. 01. 2019
  • 11:24

INFORMACE Z JE TEMELÍN 11 / 2019

První blok i druhý blok jsou v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 17. 01. 2019
  • 09:38

Fotovoltaika z horských regionů dokáže lépe pokrýt spotřebu v zimním období

Solární elektrárny v horských regionech by mohly v budoucnosti výrazně zvýšit výrobu solární energie v zimních měsících, kdy je největší spotřeba elektřiny. V případě…
  • 17. 01. 2019
  • 09:38

Bývalý šéf rady ERÚ se již nesoudí s vládou

Bývalý předseda rady Energetické regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Outrata stáhl žalobu na vládu. Outrata se původně chtěl soudit kvůli tomu, že ho kabinet loni v létě…
  • 17. 01. 2019
  • 09:38

Ceny pohonných hmot minulý týden výrazně klesly. Litr benzinu průměrně stojí 31 korun

Ceny pohonných hmot v ČR od minulého týdne znovu výrazně klesly. Benzin Natural 95 zlevnil o 28 haléřů na průměrných 31,02 Kč/l. Nafta se prodává v průměru za 31,45 Kč/l,…
  • 17. 01. 2019
  • 09:38

Česko patří k evropské špičce v recyklaci skla. Nové možnosti využití přináší pěnové sklo

Česká republika se dlouhodobě pohybuje na špičce v Evropě, co se týče procentuálního podílu sebraného skla. I přes kvalitní umístění v evropském měřítku ovšem tuzemský trh…
  • 17. 01. 2019
  • 07:47

Kdy jezdila auta na Bi-Bo-Li? Můžete tankovat olej z friťáku? Prověřte své znalosti o pohonných hmotách

Pro některé řidiče či řidičky může být problém natankovat do automobilu správné palivo. Jsou ale i tací, kteří znají názvy všech pohonných hmot a také například to, jaké…
  • 17. 01. 2019
  • 06:34

Solární energie bude poprvé pohánět slavnou Rallye Dakar 2019

Nováček v soutěži Rallye Dakar, tým Craft Bearings, chce být první posádkou v historii závodu, která sníží využití dieselových generátorů a bude ze 100 procent využívat…
  • 17. 01. 2019
  • 04:52

Jde to i bez sítě. Český Solek Group chce v Chile prorazit s kombinací fotovoltaiky a baterií

Česká firemní skupina Solek Group se chce posunout od výstavby fovoltaických elektráren o krok dále. Vyvinula a dokončila testování systému soběstačné výroby a dodávky…
  • 17. 01. 2019
  • 01:52

Spor o podíly v Bohemia Energy nečekaně zvrátil soud. Otevřel možnost, že by majitelé firmy museli vrátit 1,6 miliardy

Nejvyšší soud se koncem minulého roku zastal podnikatele Tomáše Bárty a zpochybnil rozhodnutí valné hromady největšího alternativního dodavatele energií, společnosti…
  • 17. 01. 2019
  • 00:29

starší novinky